Vypadá jednoduše, ale její síla spočívá v tom, jak ji procítíme. Když sedíme s rovnou páteří, s jemně uvolněnými rameny a otevřeným hrudníkem, dáváme tělu signál bezpečí a klidu. Naše mysl se přirozeně začne zklidňovat a dech se prohloubí. Učíme se být přítomní v těle, vnímat dech a uvolnit napětí, které si možná ani neuvědomujeme.

V ásaně spojujeme dva zdánlivé protiklady – pevnost a lehkost. Sedíme vzpřímeně, ale bez napětí. Pevně se dotýkáme země, ale zároveň cítíme lehkost v hrudníku a hlavě. Tato rovnováha je klíčová nejen v józe, ale i v životě – učíme se, že nemusíme tlačit na výkon ani se hroutit do pasivity, ale můžeme najít svůj střed, kde se cítíme pevně a volně zároveň.

Je to pozice, ve které často meditujeme, protože nám umožňuje spojit se se svým dechem a myšlenkami, aniž bychom je hodnotili. Sedět v klidu a vnímat sebe sama je někdy těžší než dynamický pohyb, protože nás to konfrontuje s naším vnitřním světem. Ale právě v tom je její síla – učí nás, jak být s tím, co je, bez potřeby to měnit.

Pozice nám ukazuje, že pravá pohoda není v tom, co se děje kolem nás, ale v tom, jak se cítíme uvnitř. Můžeme sedět v naprostém klidu a přesto být neklidní, nebo můžeme být v rušném prostředí a cítit hluboký mír. Tato ásana nás učí, že vnitřní klid není výsledkem vnějších okolností, ale našeho postoje. Jak často si dovolíme jen tak „být“, bez potřeby něco řešit nebo měnit?

Opravdový klid přichází tehdy, když ho nevyžadujeme od okolí, ale najdeme ho v sobě.

• Jak si můžeš ve svém životě vytvořit více prostoru pro klid?
• Kde se můžeš zastavit a jen být, bez potřeby neustálé činnosti?